O knize: 1967 / Grigoriev V. Axiomy kouzelné hůlky: Sci-fi novely a povídky. / Poznámka auto; Umělec A. Bloch. M.: Mladá garda, 1967. - (Knihovna sovětské sci-fi). — 160 str., 21 kop, 65 000 výtisků NÁZOR: Nedávno jsem s překvapením zjistil, že většinu míst v první řadě nezabírají romány, ale autorské sbírky povídek. Právě k nim je třeba se nejčastěji obracet jako k jakési ukázce, znovu je číst jako jasný a čistý příklad určitého stylistického prostředku. A musíme přiznat, že přes všechny své nedostatky sovětská sci-fi zrodila stovky takových „exemplárních“ příběhů (románů však v lepším případě desítky). Téměř vše, co vzešlo z pera Ilji Varšavského, většina povídek Kira Bulycheva a Dmitrije Bilenkina, mnoho textů Larionové, Kolupajeva, Jemceva a Parnova, Zhuravleva, Altova... Vladimir Grigoriev na tuto úroveň mírně zaostává. Trochu chybí paradox, nečekané dějové pohyby a lehkost stylu. Obecně platí, že „Axiomy kouzelné hůlky“ nejsou knihou, kterou si chcete znovu přečíst jednou týdně, neobsahuje žádná odhalení. Ale jako příklad kvalitního sovětského SF si kterýkoli z příběhů Vladimira Grigorjeva zaslouží zařazení do příslušné antologie – pokud ovšem někdy dojde k jeho vzniku.